Pomoz oživit web Rozcestí, tím, že budeš sdílet svoji zkušenost s ostatními čtenáři

Zveme všechny, kteří by rádi pomáhali SJ slovem a případně i skutkem, aby se přihlásili do týmu pracovníků webu Rozcestí.org. Potřeba jsou redaktoři, překladatelé z angličtiny a případně i jazykoví korektoři.V jednotlivých městech či místech hledáme ochotné lidi, kteří by mohli pomoci odcházejícím SJ na jejich cestě ke Kristu, třeba jako průvodci po jiných církvích.

Svědkové Jehovovi tvrdí, že modlitby mohou být směřovány pouze k Jehovovi Bohu.Tento letáček přináší stručný přehled pasáží, které jasně ukazují, že první křesťané se v modlitbách obraceli ke Kristu. Jedná se o jednoduchý a jasný evangelizační nástroj.

Svědkové Jehovovi pomocí tzv. „hebrejských verzí“ (HV) dokazují, že ve svém překladu Nového zákona oprávněně používají Boží jméno Jehova. Dle jimi hojně citované HV J18 je však ve Skutcích 26:15 řečeno Saulovi: „Jehova Bůh řekl: Já jsem Ježíš, kterého pronásleduješ.“ Proč svědkové Jehovovi nenavracejí jméno Jehova do této a dalších podobných pasáží, když jej zde používají „hebrejské verze“ J17 a J18?

Pravděpodobně každý svědek Jehovův, má a nebo měl pocit, že jestliže by opustil organizaci svědků Jehovových, zradil by tím Jehovu Boha. Já jsem si kdysi svůj další duchovní život bez „jediné pravé Bohem vedené organizace“ také neuměl představit. Prožil jsem si pochybnosti o sobě i o organizaci, prožil jsem si vyloučení i pocit křivdy z následné sociální izolace a také jsem si prožil období zmateného hledání dalšího duchovního směru. Rád bych v tomto článku popsal svojí duchovní cestu po odchodu z organizace svědků Jehovových. Snad to někomu ze čtenářů pomůže ujistit se, že k blízkému vztahu s Bohem žádný Vedoucí sbor nepotřebuje.

Co by se stalo, kdybychom Bibli používali jako mobilní telefon?

Náhlédněme do vánočního evangelia a zeptejme se : Jací lidé byli pastýři, kteří znali cestu a přišli po ní? Co musí člověk dělat, jaký musí být, aby tuto cestu rozpoznal?

Zúčastnil jsem se řady školení starších u svědků Jehovových a nyní i mezinárodního školení pastorů (tedy starších) evangelikálních církví. Proč jsou zde tak propastné rozdíly?

Raymond Franz byl od svého narození v těsném sepětí s lidmi, jejichž paměť a zážitky sahaly do nejranějších počátků hnutí Svědků Jehovových. Později se sám na vedení organizace po mnoho let podílel. Dnes je nejrespektovanějším disidentem mezi Svědky Jehovovými na celém světě.

PhDr. Zbyněk Galvas (* 1956) začal roku 1975 studovat psychologii na FF UP v Olomouci, na počátku roku 1976 vyloučen ze studia kárnou komisí pro „silné antisocialistické smýšlení a podezřelé kontakty se sektami, zejména se svědky Jehovovými“. Poté pracoval 15 let jako skladník ve stavebním podniku v Praze. V roce 1990 mu bylo na základě mimosoudní rehabilitace umožněno, aby dokončil studium psychologie. Zvolený obor zakončil na FF UK v Praze v roce 1997, doktorát získal v roce 2001. Svědkem Jehovovým byl v letech 1978–2000.

Článek vyšel spolu s dalšími články o svědcích Jehovových v podzimním čísle časopisu Dingir, č.3, 2009.

Ne každého zajímá, co říká papež. Má co říci i těm, kteří jej neuznávají? Řeč papeže Benedikta XVI je hutná a není jednoduché jí porozumět na jedno slyšení nebo po prvním přečtení. Proto přikládám odkaz na všechny jeho promluvy při návštěvě Čech a Moravy přeložené do českého jazyka. A níže pak pár citátů, která mne zaujaly. A úplně na konci pak můj osobní pocit.

(Reakce na myšlenky z knihy Brain Washing, Kathleen Taylorové, nakladatelství Lidové noviny 2006)

Jedna z otázek našich známých, po našem odchodu do katolické církve zní: A co Maria?

Vynikající publikace v oboru christologie. Souhrnné dílo amerického biblisty o Ježíšovi. Kniha je určena širokému okruhu zájemců o Bibli. Chce kriticky myslícím věřícím i nevěřícím pomoci proniknout k totožnosti Mistra, který ovlivnil život nesčetných lidí a dodones prokazuje svou duchovní moc.

Cesta k uzdravení a smíření nespočívá v naší snaze být lepší než ostatní, ale v přiznání, že jsme jako ostatní.(Henri J. M. Nouwen)

Tady je to mé tajemství, úplně prostinké: správně vidíme jen srdcem. Co je důležité, je očím neviditelné.(Antoine de Saint-Exupéry)

Osoby, které patřily či patří k náboženství Jehovových svědků, často vznášejí otázku ohledně učení o věčném životě na zemi. Následující text je odpovědí napsanou autorem knihy Crisis of Conscience (česky Krize svědomí), Rayem Franzem.

Komu byli svědky apoštolové a první učedníci? Je známo, že svědkové Jehovovi jsou horlivými a upřímnými studenty Překladu Nového světa Svatých písem. Tento letáček chce upozornit na souvislosti, které nejsou tak často při studiu uváděny.

Mnoho, ne-li převážná většina, Svědků Jehovových si myslí, že Charles Taze Russell byl prvním prezidentem Společnosti Strážná věž. Je nám líto, ale Russell jím nebyl! Charles Taze Russell byl skutečně až druhým. Společnost Strážná věž byla právně založena v únoru 1881. Prvním prezidentem společnosti Strážná věž byl prosperující obchodník z Pittsburghu William Henry Conley (1840 - 97). Proč o něm dnes literatura SJ mlčí?

Mohli byste věnovat minutu či pár minut týdně rozhovoru se svědky Jehovovými nebo dalšími lidmi o svém Pánu Ježíši Kristu? Jedná se o velmi jednoduchý způsob evangelizace, ale s velkým potenciálem. Otázky zde uvedené mohou vést SJ k zamyšlení nad tím, kdo skutečně je Pán Ježíš Kristus.

Podívejme se na otázku, která byla otištěna v rubrice Biblické otázky a odpovědi. Uvedený rozbor rozhodně stojí za přečtení.

Noc kostelů - jak proběhla v Plzni.

Apoštolové byli hluboce zakořeněni v židovském systému věcí a po Ježíšově smrti se obrátili pouze k izraelskému národu. Nový rozměr budoucího celosvětového náboženství jim dlouho unikal. Netušili, jak odlišné toto nové náboženství bude od toho, co znali a vyznávali oni a před nimi jejich otcové. A pak se Saul stal Pavlem.

SJ neposlouchají Boha  v novosti Ducha Božího, ale v starobě litery. …Nakonec právě proto usilují o to, podobat se prvním křesťanům....A tady je třeba opravdových modliteb o rozlišovací schopnost, jak oddělit poslušnost lidí od poslušnosti Krista...SJ poslouchají obraz Boha od lidí, nikoliv živého Boha, a navíc často jenom z ukázněnosti a ještě častěji z pouhého návyku.

Jen ze stanoviska toho, že staré řády, starý svět končí a se ztrácí, že rokem 1925 vrátí se staří věrní starého zákona a že začíná se období řádů nových, můžeme tvrditi, že miliony žijícího lidstva nikdy nezemrou; zejména vzato ze stanoviska Bible, která dokazuje, že mnoho milionů v roce 1925 žíti bude věčně.

Kresťanstvo vo svojej najrozšírenejšej sfére všeobecne prijíma vieru v sv. Trojicu. Existujú však skupiny ľudí, ktorí tvoria kresťanské spoločenstvá, alebo vytvárajú náboženské spoločnosti, pričom však odmietajú učenie o sv. Trojici. V súčastnosti asi najrozšírenejšou takou spoločnosťou je organizácia svedkov Jehovových.

Svědkové Jehovovi se nejprve zcela oddělili od dějin křesťanské církve, a prohlásili se jedinými pravými křesťany na světě. Posléze došlo k tomu, že se museli oddělit i od svých vlastních dějin, protože tyto dějiny je usvědčují z mnoha omylů a nátlakových metod jednání. Tak se Svědkové Jehovovi stali společenstvím lidí, které postrádá hluboké duchovní kořeny, hnutím, kterému chybí vědomí vlastní minulosti.

Je takový osud, že je co v něm bez chvění není pevné. Vladimír Holan

Události, které se staly ve vedení české odbočky v letech 1990 – 2007, také dávají za pravdu starému českému rčení: „Boží mlýny melou pomalu, ale jistě“. To nás naplňuje očekáváním dalšího. (zasláno očitým svědkem mnoha popisovaných událostí)

Jsem Kristův. Nejsem ani Apollův, ani Pavlův, ani svědků Jehovových, ani katolíků, ani protestantů, ani nikoho jiného. Jsem celou svou duší, duchem a tělem Kristův, a podle jména jsem také svědek Jehovův.

Hromadné odstranění těchto starších se může prokázat jako zásadní chyba vedení SJ v České republice v době po revoluci. V naprosté většině se jednalo o doslovné dělníky na křesťanském poli, kteří se lopotili dnem i nocí, kteří obstáli v žáru pronásledování a kteří získali mnohaleté zkušenosti při vedení, zachování a růstu sborů. Ztrátu takového množství zkušených a oddaných kádrů nelze nahradit.

Já, Publius Valerius Amicius Rufus, římský občan z řeckého města Filippy v Makedonii, jsem byl svými přáteli v Římě, kde pobývám, pozván domů k jistému Akvilovi a jeho manželce Prisce, abych se spolu s ostatními hosty zúčastnil společné večeře, která se jednou týdně, sedmý den týdne, koná v jejich domě.

Chodil jsem kolem starých dřevěných lavic s klekátky, na kterých se modlili babičky v šátcích, když tu můj zrak padl na velikánský, majestátní obraz namalovaný na jedné z kostelních zdí. Byl na něm král, a před ním dvě ženy, a zbrojnoš, který v jedné ruce držel obnažený meč a ve druhé malé dítě.

Když čteme třetí svazek Russellových Studií Písem, nazvaný „Přijď tvé království“, není pochyb o tom, že učení o navrácení Židů do Palestiny a obnova jejich státu před příchodem Božího království v roce 1914 bylo jedním z ústředních bodů pastorova uvažování.

Byl jednou jeden člověk, který neměl kde bydlet. Bylo to brzy na jaře, a i když již bylo přes den docela teplo, ranní mrazíky mu ještě pěkně lezly pod kůži. Někdy se do něj tak dala zima, že se celý třásl. A bylo mu smutno.

Dostal jsem v týdnu před velikonocemi e-mailem mile napsané pozvání, abych se zúčastnil Památné slavnosti se svědky Jehovovými. Jeden člověk, který byl a je mému srdci velmi blízký a je dále členem této organizace mi napsal:

Lidé se stále nechtějí smířit se skutečností, že Bůh je neviditelný a neovladatelný. Je svrchovaný a nelze jím manipulovat. Modloslužba je snahou napasovat svou představu boha do nějaké šablony a dát mu pravidla…

Zlínští policisté podezřívají místní manželský pár ze spáchání trestného činu útisku. Podle kriminalistů vyžadovali po své dceři, aby vstoupila do sekty Svědkové Jehovovi, jejímiž jsou členy. Ta však odmítla, a rodiče ji proto vyhodili z domu.

Všechny říše a impéria padly, protože byly založeny silnými muži a na silných mužích. Jen jedna historická církev byla založena na slabosti, a proto je nezničitelná. Neboť řetěz nemůže být silnější než jeho nejslabší článek.

Modlářství, to nejsou jen falešní bůžci, jsou to i falešní ďáblíčci. Lidé se dnes bojí války, alkoholu a ekonomické krize, místo aby se báli zbabělosti a ztráty své integrity.

Zásady, jež prosadil Tomáš Akvinský, jsou vlastně jediné, které mohou chránit vědu proti tmářství. Dokonce i v teologii musí platit princip, zapomenutý v sektářských bitvách, že smysl každé pasáže Písma není samozřejmý, vyžaduje interpretaci – a tu, samozřejmě, ve světle jiných pravd. Jestliže doslovná interpretace protiřečí nějaké samozřejmé skutečnosti, potom musíme uznat, že jde o špatný výklad. Bohužel však vědci devatenáctého století byli hotovi považovat kdejakou svou domněnku o přírodě za fakt, právě tak jako sektáři každý svůj dohad o Bibli za samozřejmé vysvětlení.

Když svět podléhá špatnostem, dokazuje tím, že má církev pravdu. Ona totiž nemá pravdu proto, že její děti nehřeší, ale právě proto, že hřeší.

Bible nám říká, že máme milovat svého bližního, a dokonce i svého nepřítele.
Mám velké podezření, že je to proto, že jde o jednu a tutéž osobu.

Z knihy Neila Andersona Living Free in Christ (Žít ve svobodě v Kristu), Regal Books, 1993

Křesťanské společenství Praha pořádalo cyklus prakticky zaměřeného výkladu Bible s celkem 14 přednáškami na téma Základy křesťanského života.

Někdejší člen vedoucí sboru svědků Jehovových v této knize ukazuje, jak se loajalita k organizaci může stát důležitější než víra. Mnozí křesťané musí řešit podobné problémy, když se ve své církvi snaží skloubit hlas svého svědomí s loajalitou, odpovědností a svobodou.

Na stránkách knihy je čtenáři předkládána cesta evangelizace a duchovní obnovy, vycházející z listu apoštola Pavla Římanům